Je jedním z nejlépe hrajících hráčů Anglie i celého světa. Mladíček Cesc Fabregas přestoupil v roce 2003 do londýnského Arsenalu, ve kterém i nyný kraluje s kapitánskou páskou. Již od malička byl tahounem, ale to co dokázal je zkrátka nemožné - je mu 21 let a táhne jeden z nejlepších klubů na světě, v tom spočívá španělova síla a vůle.
Od srpna do února excelentní. Nepolapitelný. Třeba magazín Champions o něm napsal: Kolem něj běhá 21 mužů a on vždycky udělá to jediné správně. Instinktivně! Od března však pomalu ztrácel št´ávu, už nemohl. "Bylo by proti přírodě, aby ve dvaceti letech táhl Arsenal od začátku do konce. Vidím že je Cesc unavený. Ale máme tak nemocný tým, že ještě musí vydržet", neskrýval trenér Arsene Wenger. Jenže Cesc Fabregas, odchovanec Barcelony nevydržel.
Mladičký záložník se čtyřkou na zádech, mimořádným fyzickým fondem, vytříbenou technikou a nešpanělskou zarputilostí by téměř na všechno sám. Za celou sezonu v
anglické lize odehrál 32 zápasů, v dresu Arsenalu měli na svém kontě víc startů než obránce Gael Clichy a útočník Emmanuel Adebayor. Už jsem nemohl.Nešlo to, přiznal Fabregas, když Arsenal vypadl ve čtvrtfinále Ligy mistrů. Bylo to úchvatné fotbalové divadlo, ve kterém Cesc znovu naběhal nejvíc kilometrů ze všech, ale nakonec padl. I vysílením. Při odvetě s Liverpoolem se ještě Arsenal snažil v závěrečných minutách vyrovnat na 3:3, čímž by postoupil dál. Fabregas nahnal spoluhráče do šestnácky soupeře, nakopl míč z přímého kopu přes půl hřiště a modlil se at´, balon propadne do sítě. Velký omyl. Míč se odrazil, náhradník Babel vystartival a strnulý Fabregas byl tím posledním, kdo mohl rozběhnutého útočníka zastavit. Jenže... Už nemohl. Černovlasý čertík, který jindy běhá po hříšti jako čipera, se po Babelovi natahoval marně. Nechytil ho ani rukama a sám vysílením upadl. 4:2 pro Liverpool, dobojováno.
Když Arsenal následně prohrál neštastně v anglické lize s Manchesterem United, bylo jasné, že zůstane bez trofeje. Liga mistrů fuč, porážka ve finále Ligového poháru jen dokonala hořkosladký rok. Pokud si můžu postěžovat, takový závěr sezony jsme si nezasloužili, pravil Fabregas. Nezasloužili si to především on. Do sezony vletěl výjmečným stylem: během úvodních šestnácti soutěžných zápasů vstřelil jedenáct gólů a přidal sedm přihrávek. Nikdo na světě není v součastnosti lepší než náš Cesc, chválil ho spoluhráč Emmanuel Adebayor. Za září vyhlásil Fabregase nejlepším hráčem Premier League a šturmující Arsenal zapomínal na to, že tu někdy zářil nějaký Thierry Henry. Objevila se nová hvězda. Cesc.
Má v sobě mimořádný dar, kterém Němci říkají snaha prosadit se. A když je potřeba dokáže být zlý, což je velké plus, komentovali experti. Nebojácný voják s vytetovanými iniciálami CF na zápěstí střílel, připravoval góly, rozehrával standartní situace, hrnul se do útočení, nezapomínal bránit. V předkole Ligy mistrů drsně sestřelil spartanského lídra Tomáše Řepku a ještě se mu vysmál. Přesně věděl, na koho má udeřit, aby soupeře rozklížil. V Lize mistrů nakonec rodák z rybářského městečka u Barcelony zvládl osm zápasů, 686 minut, 16 střel, čtyři přesné trefya dvě asistence. Na mistrovství Evropy 2008 sice odehrál jen jeden celý zápas, jinak střídal či byl střídán, ale to ani náhodou neznamená, že byve španělské reprezentaci němel stabilní místo. Naopak: semifinále proti Rusům rozhodl dvěma gólovými přihrávkami právě on.
